Nar. 3. 8. 1943 v Praze
Trvalé bydliště: Střimelická 356, 251 65 Ondřejov u Prahy
Povolání: novinář – šéfredaktor časopisu PANORAMA 21. STOLETÍ A MOZKOVNA 21. STOLETÍ
Vyrůstal jsem v poněkud složitějších podmínkách. Můj otec Jan Přeučil,
bratr Františka Přeučila, odsouzeného v procesu proti Miladě Horákové a
spol. roce 1950, byl v následném procesu odsouzen na 10 let, po dvou
letech však byl propuštěn pro kritický zdravotní stav. Naše rodina byla
vystěhována z Prahy do pohraničí a otec nasazen do JZD, kde zakrátko
zemřel. Po jeho smrti jsme se směli vrátit do Prahy, kde jsem vystudoval
gymnázium. Vzhledem ke kádrovému profilu jsem měl v tehdejší ČSR zákaz
studia na VŠ, avšak podařilo se mi dostat se na Vysokou školu
zemědělskou na Slovensku v Nitře, kde nepožadovali kádrový posudek.
Vzhledem k těžkému zdravotnímu stavu matky jsem přestoupil do 5. ročníku
na stejnou fakultu do Českých Budějovic.
Tam jsem však byl okamžitě po přestupu, na zásah tehdejšího krajského
tajemníka KSČ a děkana provozně-ekonomické fakulty Milana Vondrušky,
vyloučen ze studia jako nepřítel státu. Důvodem byly moje styky s
kulturním atašé ambasády Spojených států amerických Robertem Boltonem
Warnerem, se kterým jsem organizoval v Českých Budějovicích ve
studentském klubu večery hudby a poezie.
Následovalo tříleté období příležitostných zaměstnání – vedoucí
studentského klubu, přispěvatel do regionálního deníku, průvodce v
Alšově galerii na Hluboké, volný fotograf, přispěvatel časopisu Mladý
svět, plavčík, učitel na zemědělském učilišti, ošetřovatel koní. V té
době jsem si udělal dálkově další maturitu na vyšší odborné škole
knihovnické v Praze, obor výchova a vzdělávání dospělých. Ve stejné době
jsem se poprvé oženil.
První stále zaměstnání jsem dostal v roce 1969 jako dramaturg Pražského
kulturního střediska v Obecním domě, kde jsem setrval do roku 1972.
Další zaměstnání:
1972 – 1984 Ústřední dům armády, jako metodik pro literaturu a knihovny
1984 – 1988 Svaz družstevních rolníků, jako redaktor zemědělského
časopisu
1988 – 1992 Ministerstvo zahraničních věcí jako šéfredaktor časopisu
Mezinárodní vztahy, po revoluci v roce 1989 zároveň tiskový atašé v
kabinetu ministra Jiřího Dienstbiera
1993 tiskový mluvčí a šéfredaktor firemního časopisu Group 4 Securitas
1994 – 2001 vedoucí středočeské redakce deníku Blesk
2001 – 2002 redaktor IT časopisu Zavináč vydavatelství Vltava-Labe Press
2003 až dosud šéfredaktor časopisu 21. STOLETÍ, PANORAMA 21. STOLETÍ A
MOZKOVNA 21. STOLETÍ (mezitím jsem téměř dva roky rozjížděl jako
šéfredaktor i další časopis EPOCHA ve stejném vydavatelství)
Politická angažovanost:
Vzhledem ke kádrovému profilu jsem byl po celá léta politicky
nepoužitelný. Až další výkon funkce šéfredaktora Mezinárodních vztahů na
Ministerstvu zahraničí mi byl v roce 1989 podmíněn nutností vstoupit do
KSČ, což jsem bohužel udělal. Po půl roce mého členství přišla revoluce
a členství jsem okamžitě ukončil. Ostatně ještě před listopadem 1989
již stejně běžel návrh na mé vyloučení, protože jsem si ještě před
SAMETOVOU revolucí dovolil udělat rozhovor se známým antikomunistou,
poradcem amerických prezidentů Zbygniewem Brzezinskim a otiskl jej v
časopise Mezinárodní vztahy.
Prohlašuji na svou čest, že jsem nikdy nespolupracoval s STB, ani jsem
jimi nebyl osloven. V záznamech STB jsem dokonce veden jako sledovaný.
Vše lze snadno ověřit v seznamech spolupracovníků STB.
Rodina:
Jsem podruhé ženatý. Z prvního manželství mám dospělou dceru Lucii a z
druhého manželství syna Pavla (23) a dceru Stanislavu (14). Žijeme v
harmonickém manželství ve venkovském domku v Ondřejově u Prahy.
Jazyky:
Komunikativní úroveň němčiny, angličtiny, ruštiny a slovenštiny
Další dovednosti:
Řidičský průkaz, dokonalé ovládání počítače, běžných i složitějších (např. grafických) programů.
Zájmy:
Vše kolem IT technologií, elektronika, literatura a film – zejména
scifi, profesní i osobní zájem o moderní vědu a techniku, internetový
fanda. Dále mne baví cestování, cyklistika, fotografování, příroda.
Pavel Přeučil
V Ondřejově dne 30. 4. 2012